Při duševní práci potřebujeme být pozorní, soustředění, myslet rychle a jasně. Musíme řešit komplexní problémy a je nezbytné mít k tomu odpovídající podmínky nejen kolem sebe, ale také uvnitř našeho organismu. Málokdo si ale uvědomí, že nezbytnou podmínkou pro výše zmíněné fungování je dostatečná hydratace. Jak konkrétně dehydratace ovlivní mozek? Jaký dopad na vaši pracovní efektivitu může mít byť jen mírný nedostatek tekutin?
Když jsme plně pohlceni prací, zapomínáme na fyziologické potřeby, včetně pití. Přitom voda tvoří 60 % našeho těla a už ztráta pouhého 1,5 % tělesné hmotnosti představuje mírnou dehydrataci. Kromě známých faktorů, jako jsou okolní teplota nebo množství fyzické aktivity, rovnováhu tekutin v těle ovlivňuje řada dalších věcí, například stres. Nadměrně namáhá naše nadledvinky a ty pak nezvládají správně uvolňovat hormon aldosteron, který se stará o hladinu vody v těle. Pokud tedy při práci zažíváme stres, je nutné myslet na pitný režim o to více.
Jakmile ztrácíme více vody, než stíháme doplnit, začneme pociťovat únavu až ospalost i při běžných činnostech, které nemají větší nároky na koncentraci. Nedostatek tekutin se znatelně podepíše na činnosti mozku, zejména pokud jde o kognitivní schopnosti. Objevují se poruchy pozornosti, zmatenost, zhoršení krátkodobé paměti a reakční doby. Při řešení komplexních úkolů byl zjištěn až 12% nárůst chyb u dehydrovaných jedinců oproti těm, kteří měli v těle dostatek tekutin.
Častým projevem nedostatku tekutin je bolest hlavy nebo přímo migrenózní ataka. Důsledkem dehydratace je také úbytek množství krve v organismu, což vede k poklesu krevního tlaku. Taková změna s sebou nese riziko závratí, pocit na omdlení, slabost nebo hučení v uších. Všechny tyto nežádoucí projevy lze vyřešit opětovným doplněním tekutin, ovšem mnohem praktičtější je dehydrataci předcházet.
Studie prokazují, že jedinci, kteří dodržují pitný režim, jsou úspěšnější v plnění úkolů. Průběžné doplňování tekutin tedy není radno podceňovat nejen při fyzickém cvičení, ale také při duševní práci.
